Kvazi-Nissan 350Z
Nevim, jestli to sem vůbec mam dávat, je to strašný. Muj první model v Maye. Je to Nissan 350Z, kterej zrovna vypadl krávě z tlamy. Poté, co ho řádně sežvejkala, samozřejmě.
Tahání vertexů (body v prostoru) se ode dneška řadí mezi moje oblíbený činnosti hned vedle vaření, uklízení, praní, žehlení a zvedání hovorů z neznámejch čísel.
Na kola prdim, snad to takhle na zápočet z 3D editorů projde.
Pokud někomu například Photoshop přijde složitej, protože je v něm hodně čudlíků a podobně, nepouštějte Mayu, radim vám dobře. Maya zvládá modelování, animaci, rendering, fyzikální simulace a nějaký vizuální efekty a ke všemu má asi miliardu (nejmíň) ovládacích prvků, která je doplněna další miliardou klávesovejch multihmatů typu Ctrl + Shift + mezerník + Pravý tlačítko myši, kdy vyjede další menu, který má spoustu dalších podkategorií a samozřejmě je pokaždý jiný, podle toho, kde se zrovna nacházíte a kam konkrétně tou myší kliknete. A těch menu je navíc několik různých druhů pod vícero klávesovejma zkratkama. No a tak dále. To už je na mě moc hardcore.
Každopádně jsem se přesvědčil, že 3D modelování neni nic pro mě. Spousta matematický přesnosti, málo sochařiny a tvorby “od oka”. Uplně odpadá ta radost, když člověk něco dělá. Nelíbí. Punk je jinde. No a nebo se mi prostě jen nechce, učit se na starý kolena další software, zvlášť takhle komplikovanej.



