Na tu první byl zepředu z blízka namířenej reflektor – záda byly v hlubokym stínu.
A u tý druhý jsem to přehnal s tuší, je to celý už moc tmavý, málo světla. Desně debilně se ten poměr voda/tuš odhaduje. Stačí do misky s vodou kápnout o pár kapek víc a hned je to černý jak noc.

Jedna modelka z dneška, kterou jsem ještě nekreslil. Kreslit hubený lidi je supr, jsou zajímavý. Na svaly a bůček neni nikdo zvědavej:)
Jinak teda prozatim moje nejlepší.

Nebyl čas, takže žádný sraní
A štve mě, že máme tyhlety úzký papíry, co maj na šířku něco málo přes metr. Dřív ve škole byly role hnědýho baličáku, kterej byl mnohem širší. Teď se nedá moc rozmáchnout a kreslit něktrý části těla výrazně nadživotní, protože by se pak zbytek figury už nevešel na papír.

Začla mě bavit tuš.

Tady na tom je krásně vidět, že dobrá poloha modela dělá dobrou kresbu.
Prostě jakmile je model v nějaký zajímavý pozici a kreslíř má možnost vybrat si ten správnej úhel, odkud kreslit, stává se ta kresba mnohem zajímavější a lepší a je jasný, že bude mít něco do sebe ještě dřív, než dotyčnej vůbec udělá první čárku na papíře. Kromě toho je kresba takový figury taky nesrovnatelně zábavnější. Dokonce i ne tak kresebně dobrá věc ale s dobrou polohou modela kreslenou z dobrýho úhlu, kde se může nějakym způsobem projevit perspektiva, nakonec vyzní mnohem líp než kresebně zmáknutá figura v nudný, obyčejný, nevzrušivý, prostorově nezajímavý, sedící poloze s rukama na stehnech.

Takže modelky a modelové, nebuďte líný pózovat v nějakejch neobvyklejch polohách a kreslíři, nebuďte líný si ty modely obejít, očíhnout a vybrat správnej úhel a vzdálenost:) Fakt to dělá hodně.

BIG FOOT.