Nechal jsem obrázek z předchozího postu vytisknout na plátno. Po zkušenostech s digitálním tiskem na papír, kde je světlost a barevný podání věčnej problém a nepamatuju se, jestli tisk někdy vyšel podle mých představ, jsem se tohohle docela obával. Výsledek mě ale hodně překvapil. V dobrym slova smyslu. Vylezlo to parádně, dokonce i některý odstíny, který jsem považoval za beznadějně netisknutelný. Plátno pak na rámu putovalo domu jako dárek, kde jsem mu ještě dopřál jednu vrstvu transparentního laku:)
Na motivy jedný celkem starý pohádkový knížky:)
Pořád si nejsem jistej, jestli je to vlastně hotový. Do levý vodní hradby se mi nepovedl dostat ten správnej vodní feeling. Možná to někdy předělam.
final (1600x900px):
Pro zajímavost skica a přesný znění týhle pasáže podle kralickýho vydání z roku 1613. (Srozumitelnější současnej překlad tady – od verše 21 dál, každopádně ten kralickej, přestože, nebo spíše právě proto, že je psanej archaickou češtinou a nedá se tak vůbec číst, zní nesrovnatelně víc cool):
skica: Exodus, kapitola 14
…
21. I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a Hospodin rozdělil moře větrem východním prudce vějícím přes celou noc; a učinil moře v suchost, když se rozstoupily vody.
22. Tedy šli synové Izraelští prostředkem moře po suše, a vody jim byly jako zed po pravé i po levé straně.
23. A honíce je Egyptští, vešli za nimi do prostřed moře, všecka jízda Faraonova, vozové i jízdní jeho.
24. Stalo se pak v bdění jitřním, že pohleděl Hospodin na vojska Egyptských z sloupu ohně a oblaku, a zmátl vojsko Egyptské.
25. A odjal kola vozů jejich, aby je těžce táhli. I řekli Egyptští: Utecme před Izraelem, nebo Hospodin bojuje za ně proti Egyptským.
26. Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou na moře, ať se zase vrátí vody na Egyptské, na vozy jejich a na jezdce jejich.
27. I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a navrátilo se moře ráno k moci své, a Egyptští utíkali proti němu; a vrazil Hospodin Egyptské do prostřed moře.
28. A navrátivše se vody, zatopily vozy i jezdce se vším vojskem Faraonovým, což jich koli vešlo za nimi do moře, tak že nezůstal z nich ani jeden.
29. Ale synové Izraelští šli po suchu prostředkem moře, a vody jim byly místo zdi po pravé i po levé straně.
30. A tak vysvobodil Hospodin v ten den Izraele z ruky Egyptských; a viděl Izrael Egyptské mrtvé na břehu mořském.
31. Viděl také Izrael moc velikou, kterouž prokázal Hospodin na Egyptských. I bál se lid Hospodina, a věřili Hospodinu i Mojžíšovi, služebníku jeho.
———————
EDIT:
Shodou okolností Franta Fuka na svym blogu právě uveřejnil retro recenzi na Prince egyptského od DreamWorksu z roku 1998, to je náhodička Mimochodem, ač nemam rád muzikály, tenhle film považuju za mistrovský dílo. Bez nadsázky.
Jak parádně se v animovanym filmu s touhle scénou před třinácti lety poprali mistři z DreamWorksu viz následující scren a video (v hnusný kvalitě bohužel).
Toto téma jsem si vybral neboť ikona Ďábla, knížete zla, chaosu, temnoty, ale také spravedlivé moci trestající hříšné v sobě skrývá neuvěřitelně rozsáhlou a bohatou symboliku, která protíná veškeré kultury od počátku civilizace.
Cituji: „Ďábel (lat. Diabolus – ďábel) název pro bytost zosobňující v mytologiích a náboženstvích přírodní síly jevící se jako zlo v protikladu k dobru, řádu, morálce, zákonu.Objevuje se pod různými jmény ve všech kulturách, Je zobrazován jako zvíře či monstrum, které má zčásti lidské a z části zvířecí rysy. Za ďábly jsou považováni zlí démoni, jejichž hierarchie je v různých mytologiích velmi bohatá. Křesťanství přejalo a přehodnotilo démony jiných kulturních oblastní a přisoudilo ďáblu nejen různá jména ( Satan, Lucifer, Belzebub, Belial, čert), ale také různé podoby. [1]“ Bývá zobrazován jako