Mini postup: Hulvátskej modýlek ve SketchUpu, potom PS
Tak jsem si konečně přečetl Armstrongovo "Návrat do života". kosmas.cz/knihy/104564/n… #PureAwesomeness
Pokračuju v designu flinty z předchozího postu. Model je v Google Sketchup, osvětlení a render je z Kerkythey. Ve free verzi Sketupu neni žádná možnost renderu a osvětlení zajišťuje jenom bodový slunce a celková manipulace s nim je omezená na dva posuvníky – jeden pro denní dobu, druhej pro měsíc v roce. Existujou ale různý freewarový pluginy na pohodlnější modelování i na export do jinejch programů, kde se to dá nějak normálně nasvítit a vyrenderovat, takže dobrý:)
Při designu techniky je za potřebí buď mít při kresbě absolutně zvládnutou perspektivu a kreslit pomocný linky, kde to jen jde, nebo si práci usnadnit jednoduchym 3D modelem, protože při jakymkoli vyosenym pohledu je i sebemenší odchylka od správný perspektivní deformace hrozně znát a celá zbraň (nebo jakákoli jiná technika) se pak bortí a tvarově nefunguje. Kromě toho mi ten model pomohl ujasnit si nějaký proporce a prostorovej vztah jednotlivých částí, páč jsem zjistil, že tak, jak jsem si jí představoval ve 2D, ve 3D dost dobře nefungovala a musel jsem pár věcí předělat.
Vrchní a boční pohled by měla být ortografická projekce s vypnutou perspektivou kvuli jasný čitelnosti, nevěděl jsem ale, kde se to přepíná:) Už to vim, takže znova render a zpátky se všim do Photoshopu na přemalování.
![]()
První vědec: geek, myslí, že sežral všechnu moudrost světa, nemůže se dočkat až udělá objev, kterej změní svět a holky mu padnou k nohám. Je jen otázkou času, kdy prozře a stane se z něj třetí typ:)
Třetí věděc: charismatickej šedesátník v nejlepších letech, všechno viděl, všechno zkusil, dávno už pochopil, že věda neni ve zkumavkách. Ve svý havajský košili s flaškou levnýho ale pekelně dobrýho vína se věnuje skutečný vědě a experimentům. A je v tom fakt dobrej.
Vědkyně: mladá přísná hezká nudná ambiciozní, co to ve vědě nikam nedotáhne, páč do fáze vědce tři se nikdy nedostane:)
Kresbě samotný jsem tady moc nedal. Spíš je to zkouška vybarvování černobílý kresby pomocí overlay v další vrstvě ve stylu Jasona Chana , plus nějaký další jeho fintičky s overlay prolínáním:) Je to asi efektivnější a časově úspornější, než rovnou jet v barvě, ale nějak jsem se s tim nesžil.
K Vánocům jsem si (Ježíšek mi) nadělil várku knih, u kterých si už delší dobu představuju, jak hrozně moc cool by bylo, mít je ve svojí knihovně. Teď už můžu potvrdit, že fakt hodně:) O některých z nich napíšu krátkou recenzi, protože si to rozhodně zaslouží.
První knihou je MASSIVE BLACK VOLUME 1 
Massive Black je jedno z předních světových studiích působících na poli zábavního průmyslu. Zabývá se ilustrací, concept artem, 3D grafikou a animací. Založeno bylo v roce 2002 a od té doby má za sebou práci na více než 200 projektech, pro které bylo potřeba vytvořit přes 30 000 jednotlivých konceptů určených pro vývoj her, filmů, videí, komiksů, hraček a reklam. Tým Massive Black má také na svědomí založení komunitního serveru ConceptArt.Org
Knihu vydalo nakladatelství Ballistic Publishing, což už samo o sobě je zárukou kvalitního zpracování. Poštou přišla v origo přesně padnoucí pevné papírové krabici, nemá se jí tedy při převozu téměř co stát. Kniha je šitá v měkké vazbě, zasouvá se však ještě do stylového slipcasu (česky bychom asi řekli “lepenkovýho futrálu”
).
Kniha má 192 stran a je celá v černém a to jak vazba (která je ještě opatřena logem MB, kohoutem, provedeným v černém parciálním laku – jo přesně tak, černý logo na černym papíře, tomu se říká styl, madrfakrz! Nejednoho “grafika” by z toho klepla pepka, kdyby to viděl.), tak podklady jednotlivých stran, což na jednu stranu je velké mínus, protože černá barva společně s vysokým leskem způsobuje, že otisky prstů se chytají ještě dřív, než se k týhle knize svýma mastnýma a upocenýma rukama vůbec přiblížíte:) Na druhou stranu je to obrovský plus, protože tahle skutečnost má za následek, že kniha díky kombinaci černé, hnědé, zlatých nadpisů a špičkového tisku na lesklém papíře působí opravdu luxusním dojmem, má to styl (jo, tohle slovo ještě párkrát použiju) a než abyste ji upatlali, radši si ruce dojdete umýt.
Číst celé →Tohle dělat byla velká zábava. Baví mě lidská anatomie a tim pádem mě samozřejmě baví i její deformace. A v tomhle jsou zombíci super, jsou hodně tvárný, dávají velkej prostor pro manipulaci s jejich stavbou a bizarnosti se meze nekladou. Taky jsem se díky těmhle postavám zas o malej kousek posunul vpřed v kresbě rukou, dlaní a prstů, což teda považuju za největší přínos, protože je to nejobtížnější část lidskýho těla. Pořád s tim ale bojuju.
Co se jejich jmen týče, jako první mě napadlo “Čahoun” a “Ručník”, což je sice vtipný, ale pro takový maséry málo důstojný
Vystřídali pak několik jmen, včetně až nebezpečně sofistikovanejch kombinací a zkomolenin předpon sept- a hepta- (všichni chápou) až mě napadlo neméně důmyslný, tentokrát i dostatečně maserský, “Mr. Handsome” (tuhle hříčku taky všichni chápou že)
Zhruba 1,5 hodiny. Experiment zase s jinou technikou malby.
Volně inspirováno tímto popisem postavy – proto ten název.
De facto první character design, který jsem zdárně dotáhl do konce.