BLOG O ŽIVOTĚ, KRESBĚ, MALBĚ, VESMÍRU A VŮBEC

Archive
Tag "Názor"

Moje malovaná reakce na tohle a tohle a tohle a všechny ostatní “Pray for Japan” apely, co se na netu vyrojily jak houby po Fukušimě:

jap8

Kde byl Bůh, když se země třásla? Kterejkoli. Jestli se v tu chvíli drápal v zadku, což pravděpodobně dělal (a domnívam se, že se jedná o jeho oblíbenou činnost, nemam to ale bohužel nijak podložený), jinak by takovou katastrofu nedopustil, proč by měl teď na něčí žádost jakkoli hnout prstem?

Jedna Dárcovská SMS má přesně o 27 korun vyšší hodnotu než kterákoli modlitba.

Jinak teda ne už uplně aktuální, ale hodně zajímavej článek o fungování jaderný elektrárny Fukušima a o dění během prvních dní havárie: Proč se nebojím japonských jaderných reaktorů. Krotí tu mediální jadernou hysterii a i když se s odstupem času ukázalo, že některý informace v něm obsažený nejsou tak uplně pravdivý, uvádí spoustu jinde napsaných nesmyslů na pravou míru. Pro mě zajímavý čtení:) Díky autorovi za překlad.

Výzva na obranu knih Svazu českých knihkupců a nakladatelů

Podepsal jsem.

Ne jen proto, že:
- psaný slovo je prazákladem naší kultury a vzdělanosti.
- od roku 2008, kdy došlo ke zvýšení DPH z 5% na 10%, počet vydaných titulů klesá cca o jeden tisíc ročně.
- klesá i počet prodaných titulů.
- knihkupci a nakladatelé si nemůžou zvýšení daně plně kompenzovat vlastním zdražením, páč pak by se neprodalo už vůbec nic. Překročit u knihy určitou psychologickou cenovou hranici neni únosný, kniha neni něco, co si člověk koupí za každou cenu jako třeba rohlík nebo cigára žejo.

Číst celé →

Neustále se mi stává (naposled asi před hodinkou), že se někdo posmívá tomu, co jim. Respektive tomu, že každý týden si vařim to samý. Přijde mi, jako by kdosi (pravděpodobně Zdenda Pohlreichů i když on nic takovýho nikdy neřekl) lidem v mym okolí nakukal, že mít každý den v roce absolutně odlišný jídlo (pokud možno s co nejvíce francouzskými a italskými výrazy v názvu, ale neni to nezbytně nutný) a trávit v kuchyni přípravou oběda nejméně hodinu denně, je hrozně cool a všechno ostatní je těžce uncool. A co víc, přijde mi, že tomu všichni uvěřili, což mně samo o sobě přijde neuvěřitelný.

Číst celé →

Přestože patřím k lidem, kteří se o politiku téměř nezajímají a necítí potřebu veřejně se hlásit k nějakému politickému přesvědčení, či ho přímo prosazovat, potřebu vyjádřit se k Lisabonské smlouvě rozhodně mám. Bude to krátké, žádné konkrétní body, vezmu to stručně.

Lisabonské smlouvě říkám jasné NE,

protože jsem přesvědčen, že vzdávat se vlastní suverenity ve prospěch jakéhokoli nadnárodního společenství nebo organizace, navíc takové, jejíž arogance nezná mezí a která se neštítí udělat téměř cokoli proto, aby tato smlouva byla schválena, je cesta do pekel. Pokud bychom svou nezávislost a svobodu, jejíž nedílnou součástí je možnost sami o sobě rozhodovat a nést zodpovědnost za tato rozhodnutí, měli měnit za jakékoli výhody, které nám podobné smlouvy mohou nabídnout, postupem času by z naší moci nad námi samými nezbylo absolutně nic. Lisabonská smlouva je pro nás, pro Českou republiku, nevýhodná snad ve všech směrech a jsem přesvědčen, že přistoupit na její podmínky je vyloženě špatně.

Připojil jsem svůj podpis k elektronické PETICI OBČANŮ STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE PROTI PŘIJETÍ LISABONSKÉ SMLOUVY a doufám, že prezident Václav Klaus nepodlehne nátlaku, jaký je na něj ze všech stran vyvíjen a rozhodne se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Důvěřuju mu.

Venco nedej se.

Takže asi takhle.
Blog je majetek osoby, která si ho zaregistruje a zaplatí za něj. (Pro představu, v mym případě to je 280Kč na rok za registraci domény na domena.cz) Může s nim nakládat jak chce, pokud neporušuje zákony ČR a pravidla a všeobecný podmínky registrace domén příslušnýho registrátora. Ve výsledku to znamená, že dotyčnej vlastník si na svym osobním, soukromym blogu může promazávat veškerý komentáře jak uzná za vhodný a nedá se proti tomu říct ani slovo, protože on prostě může.

Číst celé →